Ležím, ani nedýchám

Půlnoc, a já se táži,
kolik ten motýl váží.
Jedna ráno, a plní se má mysl,
jaký má ta bolest smysl?

Přítel, v nepřítele se zvrátil,
z nepřítele se přítel vrátil.
Kouzlo, účinkem se mine,
princezna v knize zhyne?

Ležím, ani nedýchám, jen krátce.
Ležím, pláču, bráním se lásce?
Podstoupit nutné objeti,
a nedočkat se objetí?

Ležím, smutek můj tak vzrůstá...
v mysli hledám tvá ústa.